Ať mi nikdo neříká že ne

Pavel Dobeš

1:ČlAmověk by se na tom světě nDmudil,
kdE7yby bylo všechno, jak by chtAměl,
v půl dvanácté ráno by se vzbDmudil
a pE7ak by si hodinku poležAmel.G 
*:NCaštěstí, jak bylo zjištěnD7o,
Gunudit se nikdo nemůžCe,E7 
krA7áva, jen si lehne na senD7o,
hmGyz ji začne bodat do kůžCe.
R:Je to takzvE7aný odpočinAmek aktivní
ve své pE7odobě primitivnAí:
kráva nervy ztrDatí,
E7oháňkou se do much strefujAe,
ty zvednou se a znovu vrDátí
a mE7elodie se opakujAme.
2:Člověk hlavně nadává na komáry
a trpí, když mu moli žerou šat,
když červotoč se zavrtá do almary
a housenky se slezou na salát.
*:Obdivujem roupy, co je táhne,
tady ještě jasno nemáme,
po čem jejich organismus prahne,
zatím ještě stále bádáme.
R:Zatím ještě stále bádáme,
zatím recept v ruce nemáme.
Zatím se pohodlně ztratí
tasemnice v našich útrobách,
i mandelinka v bramborové nati,
stejně jako myši v zásobách.
3:Jednou to tak bude zařízeno,
že se nikdo zdarma nenají,
parazitům bude odzvoněno,
už dnes je nikde rádi nemají.
R:Neboť člověku berou sílu, pijí krev,
probouzejí v něm hněv,
probouzejí v něm návaly zlosti,
ale až je člověk vyžene,
pracovních sil zas bude mít dosti,
ať mi nikdo neříká, že ne!
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-02-02T20:09:21.199+00:00
Výsledky hledání: